Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení
NITA, Tatiana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké intervence sestry používaly při podávání stravy, jaké komunikační techniky sestry využívaly a jak spolupracovaly s ostatními členy ošetřovatelského týmu při podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na intervence sestry při podávání stravy, na komunikační techniky v průběhu podávání stravy a na spolupráci sester s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Samotný sběr dat byl realizován prostřednictvím zúčastněného nestrukturovaného pozorování sester, jež pracují v nemocničním zařízení. Každé pozorování bylo převedeno do písemné formy a dále bylo zpracováno metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Výsledky empirické části byly pro přehlednost rozčleněny do devíti kategorií. Do pozitivních poznatků můžeme zařadit to, že před podáváním stravy byly pokoje uklizené a vyvětrané. Sestry před obědem umožnily nesoběstačným pacientům zaujmout vhodnou polohu. Sestry dále připravily pacientům do dostatečné vzdálenosti noční stolky a nesoběstačné pacienty opatřily papírovým bryndákem, aby zabránily znečištění oblečení a lůžkovin pacienta. Záměna diety pozorována nebyla. Strava byla podávána v dostatečné teplotě a množství. V průběhu podávání stravy sestry aktivně nabízeli pacientům tekutiny pomocí různých kompenzačních pomůcek na pití. Ke kladným poznatkům patřilo dále to, že sestry podávaly pacientům stravu v čisté pracovní uniformě, neměly žádné doplňky na rukách, byly vhodně učesané, a kromě jedné splňovaly všechny předpisovou manikúru. Dále sestry aktivně spolupracovaly a komunikovaly jak s pacienty, tak i ošetřovatelským personálem. Odhaleny byly pouze drobné nesrovnalostí, ale to nemělo velký vliv na poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče nemocným. Mezi negativní poznatky můžeme zařadit nedodržení zásad bariérové péče u sester. Sestry nevyměnily u nesoběstačných pacientů inkontinentní pomůcky, neumnožily jim provést hygienu rukou a dutiny ústní před podáváním stravy. Taktéž bylo odhaleno, že sestry si neumyly a nevydezinfikovaly ruce ani před, ani po podávání stravy. Tato bakalářská práce je určena sestrám, ošetřovatelkám a studentům nelékařských zdravotních oborů a bude sloužit jako podklad pro odhalení problémů a zlepšení dovedností v oblasti stravování nemocných. Práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření.
Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci
VEČEŘOVÁ, Vendula
Bakalářská práce, která nese název "Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci," se zaměřuje na dodržování doporučeného denní příjmu jednotlivých živin v nemocnici. Z toho tedy dále vyplývá přijímání vhodných potravin v jejich ideálním poměru. To je důležité pro správné fungování každého organismu. Problém s takovýmto příjmem může nastat v době, kdy je organismus oslabený a dochází k jeho onemocnění. Problematikou, kterou se tato bakalářská práce zabývá, je tedy dostupnost všech živin a vhodných potravin v nemocniční stravě. Důraz se klade na správný poměr živin v potravě a další výživová doporučení. V bakalářské práci je také lehce nastíněno, zda zdravá populace má přehled o výživových doporučeních a zda je také dodržuje. První teoretická část popisuje dietní systém, jednotlivé nemocniční diety, výživová doporučení a je zde i zmínka o zdravé populaci. U nemocničních diet jsem se zaměřila především na dietu číslo 3 a 9. Jedná se tedy o dietu racionální a diabetickou, které byly vybrány pro praktickou část této bakalářské práce. Analýza výzkumu probíhala ve dvou nemocničních zařízeních a další část mezi běžnou populací. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat situaci dietního systému v nemocnici a zjistit, zda splňuje výživová doporučení. Přesněji se jednalo o dietu č. 3 a dietu č. 9. Výzkumný soubor tedy tvořily týdenní jídelníčky od diety racionální a diabetické, které byly propočítány v programu "Nutriservis profesional" a další výsledky šetření zpracovány v programu Microsoft Excel. U druhé části výzkumu byl ke sběru dat použit dotazník, který byl rozdán 50 respondentům a obsahoval 25 otázek, z čehož 4 otázky byly otevřené. Byly tím zjišťovány výživové zvyklosti a přístup ke stravování u běžné populace. Výsledky byly zpracovány ve formě grafů a v programu Microsoft Excel. Z výsledků vyplynula rozdílnost mezi oběma nemocničními zařízeními. A to především obsahu vlákniny, vitamínu C a tuků ve stravě. S čímž souvisí zařazení ovoce a zeleniny do stravy a v tom se též nemocnice neshodovaly. U jedné z nemocnic vyšel také větší obsah tuků a naopak nízký obsah vlákniny, než je doporučované množství. Výsledky šetření u zdravé populace potvrdily nižší konzum zeleniny a mléčných výrobků, než je doporučované množství. A velmi nízký konzum luštěnin a ryb. Naopak se potvrdilo, že ve většině případů respondenti dodržují pitný režim a konzumují dostatek ovoce.
Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů
KONHEFROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů" je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na rozdělení lipidů a jejich doporučené denní dávky. Dále je zde popsána chemická struktura mastných kyselin a základní rozdíly mezi nasycenými (SFA) a nenasycenými (trans a cis) mastnými kyselinami. Největší podíl teoretické části tvoří nenasycené mastné kyseliny, jejich charakteristika, potravinové zdroje a účinky na lidské zdraví. V poslední části je popsán dietní systém a jeho vývoj do budoucnosti. Výzkumná analýza k bakalářské práci probíhala v Centru prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích. Bylo analyzováno devět čtrnáctidenních jídelníčků diet, které patří k nejčastěji používaným v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.. Výzkumnými dietami jsou 0 (tekutá), 1 (kašovitá), 2 (šetřící), 3 (racionální), 4 (s omezením tuků), 9 (diabetická), 9/2 (diabetická šetřící), 11 (výživná) a 13 (pro větší děti). Předkládaná práce si klade za cíl propočítat množství mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v nejčastěji podávaných dietách hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional/NutriDan a porovnat navzájem množství MUFA a PUFA v jednotlivých dietách. Z analýzy dat vyplývá, že ani jedna dieta nesplňuje doporučený SFA:MUFA:PUFA poměr (<1:1,4:>0,6). Ve většině zanalyzovaných trojpoměrů se množství SFA:MUFA pohybuje kolem hodnoty 2:1,4, což znamená, že diety obsahují relativně vysoký nadbytek SFA. Přesto ale poměry MUFA:PUFA kromě diety 0 (oba dva týdny) a 2 (druhý týden) jsou nad minimální doporučenou hranicí, čímž lze říci, že diety nemají tak špatné složení týkající se zastoupení MUFA a PUFA. Pouze by bylo vhodné snížit SFA v dietách, čímž by se trojpoměr vyvážil dle doporučení. Toto konstatování odpovídá na výzkumnou otázku 1 o faktickém rozložení nenasycených mastných kyselin v jednotlivých zkoumaných dietách. Na výzkumnou otázku 2 o celkovém příjmu tuků v rámci jednotlivých zkoumaných diet, lze odpovědět, že diety se liší v zastoupení celkového tuku v gramech na jednotlivé dny dle standardu Nemocnice Jindřichův Hradec a.s.. Diety 1, 2, 4 mají kolísavé hodnoty celkového tuku a spíše se pohybují pod hranicí reference, dieta 0 nesplňuje ani jeden den doporučenou referenci nemocnice, ostatní diety 3, 9, 9/2, 11 a 13 mají nadbytek tuku. Nadbytek tuku je dán již zmíněnou nadmírou SFA v dietách a nezanedbatelnou roli bude pravděpodobně hrát i NutriDanem blíže nespecifikovaná složka tuků (rozdíl celkového tuku a SFA + MUFA + PUFA). Lze předpokládat, že jde o trans-nenasycené mastné kyseliny. Výsledky této bakalářské práce poslouží nutričním terapeutkám z Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. jako zpětná vazba, aby následně mohly zlepšit obsah nenasycených mastných kyselin ve svých dietách podle doporučení odborných výživových společností.
Výživa v nemocničních zařízeních jako součást komplexní ošetřovatelské péče
ZELENKOVÁ, Klára
Kvalitní výživa v nemocničních zařízeních by měla být nedílnou součástí komplexní léčby, její opomíjení má však za následek snížení celkové kvality ošetřovatelské péče. Komplexní ošetřovatelská péče detekuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje si priority a definuje úlohy sestry při jejím poskytování. Pouze vysoce kvalifikovanou a plánovitou ošetřovatelskou péčí může sestra uspokojovat potřeby pacientů/klientů. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit požadavky klientů hospitalizovaných v nemocničních zařízeních na změny v systému stravování, zmapování spokojenosti klientů s podávanou stravou a zjištění, zda-li strava podávaná v nemocničních zařízeních odpovídá potřebám klientů. Výzkum byl prováděn v Nemocnici Strakonice, a.s. na oddělení interním, chirurgickém a gynekologickém formou dotazníkového šetření. Stanoveno bylo šest hypotéz, z nichž pět bylo potvrzeno a jedna vyvrácena. První hypotéza posuzovala, zda by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních uvítali změnu skladby stravy. Na základě dotazníkového šetření byla hypotéza potvrzena. Hypotéza druhá posuzovala, zda-li by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních ocenili možnost výběru stravy. Dle výsledků je zřejmé, že tato možnost je klienty velmi vítána a hypotéza tedy potvrzena. Třetí hypotéza zjišťovala, jsou-li klienti spokojeni s podávanou stravou. Výsledky poukazují na fakt, že chuť, množství a zasycení jednotlivými jídly byla pro většinu respondentů nevyhovující. Výsledky spokojenosti s teplotou podávané stravy dokazovali, že pacientům/klientům vyhovuje. Hypotéza třetí byla potvrzena, jelikož větší část odpovědí dokazovala nespokojenost s podávanou stravou. Hypotéza čtvrtá, mají-li klienti rozdílné nároky na podávanou stravu dle věkových kategorií, byla po podrobném porovnání výsledků potvrzena a výsledky poukazují na jednoznačný rozdíl u starších a mladších respondentů. Hypotéza pátá posuzovala, zda-li klienti hodnotí podávanou stravu jako nedostačující jejich potřebám. Z výsledků vyplynulo, že spokojenost nad nespokojeností převyšuje, a proto byla hypotéza pátá nepotvrzena. Hypotéza šestá zjišťovala, mají-li klienti potřebu obstarávat si stravu mimo nemocniční zařízení. Z výsledků je zřejmé, že klienti opravdu mají tuto potřebu, a tak se hypotéza šestá také potvrdila. Získané výsledky předám hlavní sestře Nemocnice Strakonice, a.s. a společně se pokusíme o změny, které by zvýšily spokojenost pacientů/klientů se stravováním a výživou v této nemocnici.
Organoleptické vlastnosti a kvalita stravy poskytované studentům v Menze JU v ČB ve srovnání se stravou převáženou klientům Nemocnice ČB, a.s.
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V bakalářské práci, jak již z názvu vyplývá, se zabývám kvalitou a organoleptickými vlastnostmi stravy připravované v Menze Jihočeské univerzity.V teoretické části práce se snažím pomocí literatury popsat základní zásady a složení kvalitní a zdravé stravy, popisuji historii a základní informace o klinické dietologii a vysvětluji důležitost organoleptických vlastností stravy. Dále se zde zabývám problematikou stravovacích zařízení a provozem menzy.Snažila jsem se touto cestou upozornit na důležitost stravy, která je nedílnou součástí léčby nemocného, a podle toho by měla být volena. V praktické části práce jsou zobrazeny výsledky kvantitativního dotazníkového šetření, prováděného u klientů Nemocnice České Budějovice a studentů Jihočeské univerzity. Toto šetření má za cíl upozornit na kvality a nedostatky jejich stravy a zjistit míru spokojenosti jak u klientů Nemocnice České Budějovice tak u studentů Jihočeské univerzity. Před zahájením šetření byly stanoveny tři hypotézy. Na základě vyhodnocení dat byla potvrzena pouze hypotéza číslo jedna a druhá část hypotézy číslo tři. Hypotéza číslo dvě a první část hypotézy číslo tři potvrzeny nebyly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.